obstavěti, řidč. obestavěti dok. (3. mn. -ějí, rozk. -stavěj, -stav, min. -věl, trp. -věn, podst. -vění) obstavit 1. (co) obklopit n. vyplnit stavbami: náměstí je obestavěno starobylými domy; obstavěl si 40 sáhů zastavěl 2. (co čím) obklopit něčím nastavěným: tribuna byla obstavěna mikrofony; o. dům strážemi; — ned. obstavovati, obestavovati