obláček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách) 1. zdrob. k oblak 1, 2: ani o. se neobjevil na obloze; – o. dýmu; o-y prachu chuchvalce 2. (v klenotnictví) vada drahého kamene v podobě zamlženého místa; — příd. obláčkový: o-á barva; zool. pardál o.; → přísl. obláčkově: o. nadýchané šaty