oblázek, -zku, poněk. zast. oblásek, -sku (*oblátek, -tku) m. (6. mn. -cích) malý oblý kámen: voda se valila přes o-y; chleba tvrdší nad oblásky (Ner.); metat ploským oblátkem (Hol.); → zdrob. oblázeček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)