obléhati (*oblehati Mach., Čech aj.) ned. k oblehnouti 1. (co, koho; ~) kolem dokola obklopovat, být kolem dokola něčeho, někoho rozložen, a tím uzavírat (při dobývání opevněného místa); obkličovat: město bylo dlouho obléháno nepřáteli svíráno; po dlouhém obléhání se obyvatelé hradu vzdali 2. (co; ~) vůbec obklopovat, ve větším množství se shromažďovat n. být shromážděn kolem něčeho, u něčeho; obklopovat, obstupovat, obkličovat, svírat: lidé obléhali nádraží kupili se kolem něho; o. obchody; přen. starosti ho obléhaly; žadatelé obléhali audienční síň navštěvovali s naléhavými prosbami; → nás. obléhávati (*oblehávati Vrchl.)