oblý příd. 1. takový, kt. je bez ostrých a rovných hran; zakulacený, zaokrouhlený, zaoblený (op. hranatý): o-á kolena; o-é boky; o-á plnost těla; stroj. o. závit jehož profilem jsou na sebe navazující kruhové oblouky; bot. o. stonek jehož příčný průřez má okrouhlý tvar (např. u silenky); zool. hlístové o-í 2. řidč. připomínající něco oblého, zvl. zvukově příjemný: o. hlas; o. tón; → přísl. oble: o. plná paže; → podst. oblost, -i ž.