obletěti (3. mn. -í), oblétnouti, ob. oblítnout (min. -tl, trp. -tnut) dok. 1. (co, koho; kde) vykonat let ve vzduchu kolem něčeho, někoho, někde dokola: pták obletěl, oblétl věž chrámu; letadlo obletělo, oblétlo letiště; ob. moucha ho oblítla; přen. zpráva o novém vynálezu obletěla celý svět rozšířila se po celém světě 2. (co) postupně navštívit letem rozličná místa; oblétat (dok.): za den obletí, oblétne včelka na sta květů 3. expr. (co, koho) rychle oběhnout n. objet n. vykonat vůbec rychlý pohyb kolem něčeho, někoho: kůň prudce oblétl kolbiště; – kouř oblétl komín; — ned. oblétati, oblétávati, oblítat, oblítávat, obletovati