obnášeti ned. (3. mn. -ejí) 1. řidč. k obnésti: o. kotel s polévkou (Hol.); – zast., náb. o. umírajícího svíčkou *2. k obnositi: bůh ví, kdo mu (klobouky) obnášel (Hol.) 3. poněk. zast. a žert. (co) mít urč. rozsah, míru, velikost, význam; zaujímat, obsahovat: pozemek obnáší 250 sáhů; nádoba obnáší asi 5 l; měsíční plat obnáší 1000 Kčs dělá, činí; vedl dílo, a to něco obnáší u sladovnického lidu (Noh.) znamená; kapitalista, ten ví, co obnáší svět (Pujm.) co je; → nás. obnášívati