obnošený, řidč. onošený příd. 1. nošením opotřebovaný, znehodnocený; ošumělý, sešlý: o. klobouk; onošená sukně (Pech.) 2. expr. častým používáním zevšednělý; starý, všední: o-é téma; o-é přirovnání; o-é vtipy; → přísl. obnošeně; → podst. obnošenost, -i ž.; — v. též obnositi