obnoviti dok. (3. mn. -í) (co) 1. znovu udělat, zřídit něco, co už existovalo, opět zavést, opakovat: o. předplatné novin; o. slib; o. mír; o. přátelské styky znovu navázat; o. výrobu něčeho; o. pojištění; obnovení samostatnosti; obnovené manželské spolužití 2. nahradit něčím jiným, novým; vyměnit, vystřídat: o. zásoby; o. květiny ve váze; o. obklad na ránu; biol. obnovení buněk regenerace 3. nově upravit; opravit: o. zámek renovovat; o. starý obraz restaurovat; hist. Obnovené zřízení zemské císařské nařízení z r. 1627 posilující moc panovníka na újmu zemských stavů a stavějící v úředním jednání němčinu naroveň češtině 4. poněk. zast. učinit lepším, dokonalejším; zdokonalit, obrodit, reformovat: o. lidskou společnost; o. svět; — obnoviti se dok. znovu vzniknout, znovu nastat: led se obnovil; naděje se obnovila; — ned. obnovovati, obnovovati se