obojek, -jku m. (6. mn. -jcích) 1. pásek kolem krku zvířete: popadnout, chytit psa za o. 2. řidč. věc nějak obojku podobná: zděný sloup s železným o-em nahoře pásem; vesla zavěšená v provazových o-cích závěsech, smyčkách; o-y perlové (Wint.) náhrdelníky; hrdlička má na krku tmavý o. odlišně zbarvený pás na hrdle; voj. o. kulometu, minometu otáčivá, svěrací n. posuvná součástka 3. zast. a nář. límec: naškrobené o-y (Wint.); bílý o. (Herb.); → zdrob. oboječek, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)