obrátka, -y ž. (2. mn. -tek) 1. obrat, otočení, otáčka: o-y kol, kotouče, motoru; počet o-ek za minutu otáček (tech.); motor jde na plné o-y; roztočit něco na plné o-y, přen. expr. dostat (něj. jednání ap.) do proudu ap.; pracovat na plné o-y, přen. expr. pilně, intenzívně; ♦ přijít jen na o-u (řidč.) nakrátko; na o-u, o-ou, o-ou ruky obratem, náhle, znenadání n. okamžitě; mozek mu pracoval na plné o-y bystře uvažoval, usilovně přemýšlel; sport. (při plavání v bazénu) obrat, kt. plavec mění směr: stylově provedená o. *2. změna: o. osudu (Vach.); všecko je na o-u mění se 3. sport. místo, kde se závodník při závodě obrací: doběhl první na o-u