obrana, -y ž. 1. činnost mající za úkol odvrátit útok, nástrahy, ohrožení, nebezpečí ap.; obranná opatření; defenzíva, ochrana: usmrtit někoho v o-ě; připravovat se na o-u; postavit se k o-ě; vystoupit na o-u něčeho; obrany jazyka českého apologie; zůstat bez o-y; stěna tvoří o-u před větrem; voj. bojové odražení nepřátelského útoku a vytvoření podmínek k vlastnímu útoku: o. státu všechna vojenská i jiná opatření, kt. mají chránit proti jakémukoli ohrožení státu a státního zřízení a zajišťovat bezpečnost státu; ministerstvo národní o-y; protivzdušná o.; pásmo o-y část terénu vymezená do šířky i do hloubky, určená n. již upravená k obraně; kruhová o.; veř. spr. civilní o. příprava (vyškolení) obyvatelstva k branné činnosti v případě války; práv. nutná o. jednání přiměřené k odvrácení bezprávného útoku; sport. činnost zaměřená na zastavení a odražení protivníkových útoků; šach. způsob hry, při níž hráč čelí útokům soupeře na krále: indická, skandinávská o.; biol. fagocytární o. zneškodnění cizorodých škodlivin jejich pohlcením 2. obranný útvar, zprav. vojenský: městská o.; národní o.; sport. (v kolektivních hrách) obranná řada hráčů; back, -u: hrát v obraně