obrazný (†obrazní Jir., Ner. aj.) příd. 1. týkající se uměleckého obrazu; vyjádřený obrazem, přirovnáním; přenesený, metaforický: o-é zachycení skutečnosti; o. výraz; o-á mluva; to má o. smysl 2. řidč. obrazivý, imaginativní: o-é vidění (Pilař); o-é myšlení (Lid. nov.) v uměleckých obrazech; názorné; o-á paměť představivá 3. obrazový, zobrazující; výtvarný: o. humor (Ner.); – o-é umění (Z. Nej.); → přísl. k 1, 2 obrazně: mluvit o.; – řidč. představovat si něco o.; → podst. obraznost, -i ž. o. umění; o. výrazu obrazný ráz; – básníkova o. obrazotvornost