observatoř, -e ž. (†observatorium, -ia s., Ner.) (z lat. zákl.) místo určené k pozorování a vědeckému zkoumání přírodních jevů: astronomická, geofyzikální, meteorologická o.; přen. expr. pozorovací místo vůbec: vylezl na svou o., odkud viděl daleko široko; — *observatorní příd.: o. dírka (Ner.) observační, pozorovací