obstrukce, -e ž. (z angl. driv. lat.) snaha opozice zmařit sněmovní jednání; hovor. úmyslné maření něčího jednání vůbec: z opozice vznikla o.; – hovor. dělat o-i; obstrukční (*obstrukčný Hol.) příd.: o. manévr, kampaň, akce