obtížný příd. 1. takový, kt. je na obtíž; obtěžující, dotěrný: o. host, cizinec; o. hmyz protivný; o-á něčí přítomnost; o-é otázky; o. plevel 2. spojený s obtížemi; nesnadný, namáhavý, těžký, trudný: o-á práce, cesta svízelná; o-á skladba, úloha pracná; o. závod; → přísl. obtížně: řidč. je o. pánovitý dotěrně; – o. chodit, mluvit; o. něco získat; → podst. obtížnost, -i ž.: o. úkolu nesnadnost; – zast. zvítěziv nad o-mi, dílo započal (Něm.) obtížemi, nesnázemi