ocílka (*ocilka Jir., †océlka Heyd., †ocelka Ner.), -y ž. (2. mn. -lek) 1. ocelová tyčinka k obtahování břitů, ocelový brousek: řezník s o-ou u pasu; sedlářská, obuvnická, řeznická o. 2. ocelová součást křesadla: oheň se vykřesával o-ou 3. čepel, želízko nože: vykrajovat o-ou kusy masa; dřevěné brusle opatřené o-ou (Čap.-Ch.)