ocel, -i, -e ž. (mn. 1., 4. -i, -e, 3. -ím, 6. -ích, 7. -emi) (†ocel, -e m.) velmi pevné, pružné a houževnaté železo; výrobek z něho (zvl. zbraň): chladná, žhavá o.; lesk kalené o-i; tvrdý jako o.; kniž. nevěděl, kam o-em švihnout (Jir.) mečem; přen. modrá o. očí (Olb.); tělo jako z o-i, z o-e silné, odolné; o. slov pevná, nesmlouvavá slova; armáda z o-e neporazitelná; jméno zvoní o-í má nejlepší zvuk, pověst; hut. slitina železa s uhlíkem a s někt. doprovodnými, popř. legujícími prvky: konvertorová, martinská, kalená, ušlechtilá, uklidněná, neuklidněná, legovaná, uhlíková o.; tech. o. na odlitky ocelolitina