ochablý (*ochabělý Šmil.) příd. jsoucí bez sil; ze mdlený, malátný, zesláblý: o-é srdce; o. sval; o-á chůze; o-á vůle; být o. na duchu; → přísl. ochable: pohybovat se o.; → podst. ochablost (*ochabělost Čel.), -i ž.