ochotný příd. (ke komu, čemu: s inf.) jevící ochotu, úslužnost, horlivost, svolnost; rád vyhovující; úslužný, svolný: o. informátor; o. k lidem, k zákazníkům; vždy o. k pomoci; o. vyplnit každé přání; o-á pomoc; mysl. o. pes lovecký pes s vrozenou ochotou k práci; → přísl. ochotně: o. svolit; o. pomáhat; → podst. ochotnost, -i ž. řidč. ochota: s o-í posloužit; o. prodavačů