odříti dok. (1, j. -dřu, rozk. -dři, min. -dřel, trp. -dřen) 1. (co) dřením na povrchu poškodit: upadl a odřel si kolena do krve; pouta odřela ruku v zápěstí; o. lak 2. (co s čeho, koho) dřením odstranit s povrchu něčeho, někoho; stáhnout, oloupat: o. kůru se stromu; o. kůži se zabitého zvířete; přen. expr. odřeli by z nás kůži zaživa bezohledně, úplně vykořistili, ošidili, o všecko připravili 3. (co, koho) dřením zbavit něj. povrchové části: o. kmen stromu oloupat; zabili berana, odřeli a maso prodali stáhli; přen. expr. o. někoho (z kůže, zaživa, do naha, o poslední krejcar ap.) bezohledně, úplně vykořistit, ošidit, o všecko připravit 4. expr. (koho, 4. p.) vykořistit, obrat: odřeli je, zbohatli z nich; odřeli ho (v kartách) o poslední krejcar, do posledního krejcaru obehráli 5. expr. (co) těžkou prací, dřinou vykonat; odedřít, oddřít: odře všecko za druhé; — ned. odírati