odbíhati (*odebíhati Mah., *odběhovati) ned. k odběhnouti: vyřídil vzkaz a zas odbíhal; rád si odbíhal do lesa; – od práce nerad odbíhal odskakoval; od pečení vánoček odběhovala do sednice (Něm.); – voda odbíhá strouhou; krev odbíhala z těla; cesta odbíhá od silnice odbočuje; – o. od věci, od hlavního tématu, od otázky; – řidč. sedláci odbíhali ze svých statků (Wint.); muži odbíhali od svých žen opouštěli je; jeho mysl odbíhala za Luisou (Šmil.); horn. o. vozíky