odbaviti dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho) vykonat, čeho je třeba (zprav. k odebrání něčeho n. k odjezdu, odchodu někoho); vypravit, zařídit, vyřídit: spolehlivě o. zakázky; o. zavazadla; odbavila svou práci rychle (Maj.); cestující bvli včas odbaveni 2. řidč. (koho, co) odbýt: o. nepohodlného hosta, žebráka; — ned. odbavovati