odborník, -a m. (6. mn. -cích) (odbornice, -e ž.) kdo dobře zná, ovládá něj. pracovní obor; specialista: vynikající, na slovo vzatý o.; technický o.; o. v stavbě turbín; o. pomolog; dát se vyšetřit u o-a odborného lékaře; → zdrob., zprav. hanl. *odborníček, -čka m. (Hol.)