oddáliti dok. (3. mn. -í, rozk. -dal) 1. (koho, co od čeho) umístit do větší vzdálenosti; vzdálit: o. sklenici od úst; o. ruce od těla odtáhnout 2. kniž. (koho, co od čeho) nehmotně odtrhnout; vzdálit, odloučit: o. někoho od původních názorů; o. od cíle 3. (co) přesunout na pozdější dobu; odsunout, odložit: o. krizi; o. katastrofu; o. lhůtu o dva týdny 4. (koho, co komu, čemu n. od koho, čeho) učinit cizím, netečným, lhostejným, chladným, zvl. v citových vztazích; odcizit: dlouhá nepřítomnost ho oddálila rodině; — oddáliti se dok. 1. kniž. (od čeho) vzdálit se: oddálil se pomalu od vesnice; cesta se oddálila od lesa 2. kniž. (od čeho; čemu) nehmotně se odtrhnout, oddělit; vzdálit se, odloučit se: o. se od původní koncepce; o. se původním záměrům 3. (komu, čemu; od koho, čeho) kniž. stát se cizím, netečným, lhostejným v citových vztazích; odcizit se: o. se světu; o. se od sourozenců ○ předp. po-, po- se; — ned. oddalovati, oddalovati se