odečísti, odčísti dok. (1. j. odečtu, rozk. -čti, -čtěte, min. odčetl, odečetl, odčetla, odečetla, odečtla, trp. odečten) 1. (co od čeho) určit, zjistit rozdíl mezi dvěma čísly, provést odčítání: o. od mzdy srážky 2. (co) kniž. nepřihlédnout (k čemu), nevšimnout si (čeho): odečteme-li těžké začátky, je závod vysoce produktivní *3. (co) čtením provést, ukončit: o. mši (Šmil.) odsloužit 4. (co) zř. přečíst: o. na rtech radost poznat; odb. zjistit polohu ukazatele na stupnici měřicího přístroje n. měřítka; — ned. odčítati, odečítati