odhaliti dok. (3. mn. -í) 1. (co) zbavit přikrytí; odkrýt: o. obličej; odhalené hrdlo obnažené; odhalená hlava; nepřítel s odhaleným hledím; o. pomník, pamětní desku slavnostně odevzdat veřejnosti 2. (co) odhrnout, odkrýt: o. záclonu; o. oponu; o. cíp přikrývky; o. plášť 3. (co) učinit zjevným, viditelným: o. bílé zuby; kalné světlo odhalilo její vrásky (Vach.); básník odhalil světu svou duši 4. (co, koho) objevit, odkrýt, vypátrat, zjistit; prozradit, vyjevit (něco dosud tajného, tajeného): o. hnízdo ptáků; o. skrýš zbraní; kontrola odhalila skryté rezervy; o. příčiny nedostatků; o. nebezpečí; tajemství se odhalilo; o. zrádce demaskovat; — odhaliti se dok. řidč. 1. objevit se, ukázat se: obraz zámku dříve za stromy poloskrytého se úplně odhalil (R. Svob.) 2. projevit se, prozradit se: tím (přípravou nové světové války) se úplně odhalila (naše buržoazie) (Gottw.) ukázala svou tvář ○ předp. po-, po- se; — ned. odhalovati, odhalovati se