odletěti dok. (3. mn. -í) odlétnout 1. letem se vzdálit: holub odletěl; letadlo odletělo; odletím nejbližším letadlem 2. (od čeho, koho) vykonat rychlý pohyb od něčeho, někoho: jiskra odletěla od podkovy odskočila; knoflík odletěl odpadl, utrhl se 3. expr. prudce, rychle odejít, odběhnout: hoch pln radosti odletěl 4. kniž. zmizet, ztratit se, minout: úsměv jí odletěl z tváře; mládí odletělo ○ předp. po-; — ned. odlétati, odletovati