odměniti dok. (3. mn. -í) (koho, co čím: †komu co, zač) dát někomu něco za odměnu, odplatit něco něčím: o. někoho za jeho námahu zvláštním darem; o. herce potleskem, o. lásku vděčností; aspoň tak mu odměnil upřímné přátelství (Prav.); král dosáhl meče a jedním rázem odměnil zlé ženě za všecko (Něm.); — odměniti se dok. (komu čím) odplatit se, odvděčit se, odsloužit se: jak se ti odměním za tvou péči?; ♦ čiň čertu dobře, peklem se ti odmění zlý člověk je nevděčný; — ned. odměňovati, odměňovati se