odorati [ot-o- i odo-] dok. (1. j. -řu, -rám, rozk. -oř, -rej) (co) 1. oráním zmenšit; uorat; oráním oddělit, ubrat: o. mez; – o. dvě brázdy 2. oráním odkrýt: zeměd. o. chmel odhrnout půdu od sazenic oráním (op. přiorat); — ned. odorávati