odpojiti dok. (3. mn. -í) (co) zrušením spojení oddělit; odepnout: o. vagón od vlaku odvěsit (žel.); o. telefonní přístroj, anténu; — odpojiti se dok. přestat být s něčím spojen; oddělit se: poslední vagón se odpojil; cestou jsme se od nich odpojili opustili jsme je, odloučili jsme se