odraditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) 1. (koho; koho od čeho, řidč. od koho) odvrátit od něj. úmyslu, od něčeho zamýšleného, od zájmu o něco, o někoho; odstrašit, odvrátit: neúspěch ji odradil (od dalších pokusů); odradil ho její chladný pohled; déšť nás odradil od další cesty; dát, nedat se o. (neúspěchem, řečmi ap.); – to mne od ní neodradí (Hol.) 2. (koho komu) způsobit ztrátu něčí přízně; odstrašit: to mu odradilo voliče; odradil si svým jednáním zákazníky; — odraditi se dok. (~; *od koho) upustit od přízně k někomu: zákazníci se odradili; ženich by se mohl ještě o.; nemohl se o. od Hanyšky (Herb.); — ned. odrazovati