odstavec, -vce (†odstavek, -vku, 6. mn. -vcích) m. 1. část textu oddělená tím, že začíná na novém řádku: dlouhý, krátký o.; logické členění textu do o-ů; číst po o-ích; každý odstavek dopisu (Ner.); práv. (v textu práv. obsahu) oddíl označovaný číslicemi; paragraf 10 o. 3 zákona; citovaný o. smlouvy 2. poněk. zast. něj. oddíl vůbec: pravidelné časové o-e (Ner.) úseky; nový, lepší o. života (Čech); zast. o-e schodů (Nov., Ner., Čech) oddíly schodů n. plošiny je přerušující; přen. dlouhý o. mlčení (Nový) přestávka; → zdrob. odstaveček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)