odsunouti dok. 1. (též †odsouti, min. -sul) (co, koho) sunutím oddálit: o. šátek s čela; o. závoru odstrčit; o. (od sebe) talíř; o. židli od stolu odšinout, odšoupnout, odstavit; o. loďku od břehu odrazit; o. se (nalavici, s židlí) do kouta; dívka neodsula ruku (Čech) neodtáhla; přen. o. někoho na vedlejší kolej, do pozadí ap. zbavit vedoucího postavení, rozhodování; o. něco na vedlejší kolej, na druhé místo ap. odložit jednání o něčem jako méně důležité 2. jaz. odsunutí hlásky, slabiky zánik hlásky, slabiky na konci n. na začátku slova 3. (koho, co) hromadně, ve velkém přepravit, odeslat pryč: Turci byli odsunuti z Řecka; odsunuté obyvatelstvo; o. raněné do zápolí 4. (co) odložit, odročit, oddálit (na pozdější dobu): o. rozhodnutí; o. premiéru; odsunutí voleb na podzim ○ předp. po-; — ned. odsunovati, odsouvati