odvázati dok. (1. j. -žu, -ži, rozk. -važ) (co, koho) uvolnit něco, někoho přivázaného, něco zavázaného: o. lano; o. psa; o. loďku odpoutat; o. obvaz sejmout; o. ruku zbavit obvazu; přen. o. od roboty vyvázat z ní; expr. je jako odvázaný hýří, řádí, neví, co by z bujnosti dělal; — odvázati se dok. 1. uvolnit se z přivázání n. ze zavázání: člun se odvázal a odplul; kráva se odvázala; ať se obvaz neodváže 2. ob. expr. dát se do hýření; rozdovádět se: odvázali se zase budovatelé přehrady, hospoda žila (Sedl.)