odvozený příd. nepůvodní, druhotný: vše je v jeho tvorbě druhotné a o-é; jaz. o-é slovo utvořené příponou n. předponou: o-á substantiva, adjektiva; práv. o-é nabytí práva převodem z osoby dříve oprávněné; ekon. o-é důchody osob, kt. se přímo neúčastní výroby; → přísl. odvozeně: dílo působí o.; → podst. odvozenost, -i ž.; — v. též odvoditi