odzbrojiti dok. (3. mn. -í) 1. (koho, co) zbavit zbraně n. zbraní, odejmout někomu zbraň n. zbraně: o. stráže, pevnost; dělníci odzbrojili četníky; odzbrojenía odvlečení vojáci 2. upustit od zbrojení, zrušit stav vojenského vyzbrojení: návrh SSSR na úplné a všeobecné odzbrojení 3. (koho, 4. p.; koho čím) zbavit rozhodnosti, pevné vůle k něčemu; uchlácholit, usmířit: po dnešním rozhovoru byl zcela odzbrojen; jeho úsměv ji odzbrojil; odzbrojila ho pláčem; — ned. odzbrojovati