ohnati se dok. (1. j. -ženu, rozk. -žeň) 1. (~; čím) udělat prudký pohyb kolem sebe, mávnout, máchnout, zvl. na obranu před někým, něčím: zuřivě se ohnala; ohnal se rukou, pěstí; ohnal se po mouše; kůň se ohnal ocasem 2. expr. (čím) užít něčeho, bránit se něčím jako argumentem (zvl. slovy): ohnal se ostrými slovy, starou průpovídkou *3. obrátit se: všudy, kam se ohnal jeho kůň, plály požáry (Vanč.); — ned. oháněti se