ohnisko, -a s. (mn. 2. -sk, -sek, 6. -scích, -skách) 1. fyz. bod, jímž po lomu n. odrazu procházejí paprsky rovnoběžné s hlavní osou čočky n. zrcadla; fokus: o. čočky, dutého zrcadla; geom. význačný bod v rovině kuželosečky, fokus: o. elipsy, paraboly, hyperboly 2. středisko, střed, ústředí, z kt. se něco šíří n. v kt. se něco soustřeďuje: o. kultury, vzdělanosti, pokroku; o. nepokojů, války, rozvratu, odporu; o. nákazy; geol. zemětřesné o. hypocentrum; magmatické o.; les. místo v lese poskytující příznivé prostředí k rozmnožování a šíření škodlivého hmyzu, plemeniště: o. mnišky 3. zast. a nář. místo, kde se rozdělává oheň, ohniště, krb: zděné o. (Něm.); vyhaslé o. po pasácích (Herb.)