ohnivý příd. 1. od ohně pocházející, z ohně se skládající, provázený ohněm: o-á zář; o-é znamení; o-é střely; déšť o-ch jisker žhavých; o-é jazyky; o. kohout požár; o-á pec rozpálená; o. blesk 2. mající zářivou barvu, pronikavou, ostrou, živou (zprav. rudou n. žlutou): o-á červeň, barva; o. odstín; o-é pelargónie; rozpaluje se do ohniva; bot. lilie o-á; fazol o.; zool. králíček o.; kuňka o-á 3. rozpalující, opojný: o-á krása; o-é víno; expr. o-á voda kořalka, pálenka 4. velmi temperamentní, velmi živý; prudký, vášnivý, náruživý, vroucí, vznětlivý, horoucí, plamenný, zápalný, nadšený, bujný: o. člověk; o. rytmus; o-á slova; o-á láska; o-é mládí; → přísl. k 1, 2, 4, ohnivě: slunce o. sršelo (Rais); – o. červený; – o. se zapálit; o. hájit, milovat; → podst. ohnivost, -i ž.: o. barev živost; – mluvil s o-í se zápalem