ohrada (*ohrazda Uh.), -y ž. 1. plot n. zeď kolem něj. místa k něj. účelům vyhrazeného; ohrazení, hrazení, hradba 2: prkenná, laťková o.; o., za níž je složeno dřevo; o. kolem staveniště; postavit o-u; o. proti závějím; přen. mít o-u proti posměváčkům (Jir.) obranu; o-y předsudků; přenést se přes o-u běžné morálky 2. místo ohrazené k něj. účelu: o. pro dobytek; dřevařská o.; mysl. ohrazené místo, zprav. část obory k chytání spárkaté zvěře †3. rytířské kolbiště: rek druhý vjíždí v prostor o-y (Vrchl.) †4. výhrada, ohrazení: velmi mnoho ohrad a výhrad (Rezek); právní o-y (Pal.); → zdrob. k 1, 2, 4 ohrádka, -y ž.: dřevěná o.; přelézt o-u; dětská o. ochranné zařízení pro batolata, dětská zahrádka; – výběhy a o-y pro zvěř; – zast. řekněte bez o-y (Čech); expr. ohrádečka, -y ž.