ohromiti dok. (3. mn. -í) (koho, co) 1. drtivě překvapit, uvést v úžas, v ustrnutí; udivit, omráčit, zdrtit: objev ho ohromil; byl přímo ohromen úspěchem; její krása ho ohromila; svým dílem ohromil svět; ohromili ho novinou *2. hromem, bleskem zdrtit, omráčit: ohromen a zalknut bleskem se skácí (Krásn.); — ned. ohromovati