ohromný příd. 1. velmi veliký; obrovský, nesmírný (velikostí n. počtem), náramný: o. dub; o-í chlapi; o-á síla; o. vliv, rozsah: o-á většina; o. nedostatek 2. hovor. expr. úžasný, skvělý, výborný, znamenitý, neobyčejný, vynikající, výtečný, velkolepý: o. člověk; o-á příležitost; o-á podívaná báječná; o. zisk enormní; dějí se o-é věci; bude (bylo) to o-é; → přísl. ohromně: o. vysoký; – hovor. expr. o. ti to sluší nesmírně, velice: o. se jí to povedlo; o. zpívat krásně; → podst. ohromnost, -i ž.: o. mořských hloubek (Olb.); o. strany (Hora) mohutnost