okázalý (†ukázalý Klost.) příd. vnějšně, navenek honosný; oslňující, pompézní; úmyslně nápadný: o-á slavnost; o-á nádhera při svatbě; vést o. dům; – o-é gesto; o-á srdečnost; o. nezájem; neokázalá práce; → přísl. okázale: o. bohatý; → podst. okázalost v. t.