okap, -u m. (6. j. -u) 1. (též *odkap Kosm.) spodní okraj střechy přečnívající přes zeď, z něhož za deště kape n. stéká voda; žlab, kt. tuto vodu zachycuje a odvádí: stát pod o-em; – děravý o.; ♦ přijít, dostat se z deště pod o. z jedné nepříjemnosti do druhé, nepolepšit si 2. les., zahr. půdorysový obrys pod stromem, kam až odkapává dešťová voda z okrajů koruny; → zdrob. okapek, -pku m. (A. Mrš.)