okovati dok. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej) (co) 1. pobít kovem (k zpevnění n. k ozdobě): o. truhlici, dveře 2. opatřit podkovami: o. koně †3. dát do okovů: ruce a nohy mu (Husovi) nekřesťansky okovány (Jir.): — *okovati se dok. expr. obrnit se, vyzbrojit se: řádně se okovat na kamenitou cestu života (Šmil.)