oktan, -u m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) chem. nasycený uhlovodík řady mastné s osmi atomy uhlíku, obsažený v růz. frakcích benzínu a petroleje; oktanový příd.: tech. o-é číslo udávající v procentech odolnost pohonné látky (benzínu) proti klepání motoru