omdlíti, omdleti dok. (3. mn. -ejí, -í) 1. upadnout do mdlob n. do bezvědomí: o. rozčilením, bolestí, radostí; bylo jí na omdlení; div (že) neomdlel; o. jako špalek; o. jako slečinka snadno †2. ochabnout, zeslábnout, zemdlít: slova jí o. mdlela v ústech (Klicp.)