omlouvati ned. k omluviti 1-6: omlouvala ho, když nebyl ve škole; o. se někomu; na dnešní schůzi se omlouvají:...; – omlouval se za svou nedůslednost; omlouval se, že ruší; o. se neobratně; – omlouvala jej pro zvědavost, nevědomostí; o. zabití v sebeobraně; o. něčí povrchnost; o. něco před někým; o. čin vášní; – neznalost zákonů neomlouvá; ne že by je to omlouvalo; – řidč. tak často omlouvaná záhada o kt. se často mluví; – zast. zle ho omlouvá (Wint.) pomlouvá ○ předp. na- se