omluvitelný příd. takový, kt. může být omluven; prominutelný: o. nedostatek; snadno o-á chyba; těžko o-á nadsázka; neomluvitelná nedbalost; → přísl. omluvitelně: nejedná o.
omluvitelný příd. takový, kt. může být omluven; prominutelný: o. nedostatek; snadno o-á chyba; těžko o-á nadsázka; neomluvitelná nedbalost; → přísl. omluvitelně: nejedná o.